Brzdové destičky a kotouče

[vladka1]

I blbá Filcka na ručku zaflekovala v pohodě... A ne že se ručka musí dorvat na krev aby se to z prudkýho kopce nerozjíždělo nebo ze 100 kmh na rovině brzdí 300 metrů.. Ručka na bubnech mi brzdila určitě o třetinu líp než kotouč.. Bídnou účinnost omlouvat tim že to je na stání a "stačí to" je jak popis perly z Mountfieldu... Snad u všech aut ve kterých jsem jel ručka brzdila výrazně líp než na fíku kotoučová (a i jsem měnil třmeny, lanovody a žádná změna..)
A to reznutí - silničáře se solničkou na vás, v zimě aby to neorezlo tak bych musel auto projíždět po každým projetí solničky aby kotouč nebyl mokrej slanej

[pkadecka]

Od ručky chci, aby se auto nerozjelo z kopce a aby prošlo technickou, víc nepotřebuju. Driftovat na zasněženým parkovišti je bonus navíc.

Ladil jsem ručku na mazdě a to opakovaně, na dvou STK měli připomínky, že brzdí každý kolo jinak: nové destičky, nové lanovody, výměna vodících čepů, pak nové kotouče a nakonec pomohlo to tam všechno vyčistit, promazat a rozhýbat. Seřídil jsem to podle citu, zvednutej zadek na podpěrách, přitahoval jsem zuby a zkoušel jak se točej kola. Asi jsem to opravil dobře, na poslední technický mi napsali do lehkých závad jen korozi. (edit: co jsem tím vlastně chtěl říct: když je to v cajku, i kotoučová ručka funguje jak má.)

Jako, proč se dneska na většinu aut dávaj i dozadu kotouče, asi to nějaký důvody má.

[stano.]

Dovodom pouzivania kotucov na zadnej naprave byvala:
- vyssia ucinnost kotucovych brzd (hydraulickej casti, nie mechanickej rucky)
- nutnost pouzitia spolu s ESP
- vacsia odolnost pri tepelnom namahani (vykonnejsie a tazsie auta)
Postupom casu sa hydraulicka cast ESP a mechanika bubnovych brzd vyladili natolko, ze uz sa mozu kombinovat. Ale len u lahsich a menej vykonnych aut. V opacnom pripade sa musia pouzit kotuce (prvy a treti bod).

Ak su zadne kotuce spravne nastavene (spravne nastavene a nehrzdzave lanovody, nedrhnuce platnicky), tak po 2-3 prebrzdeniach a zahriati brzd som vzdy mohol rucnou brzdou pribrzdit zadne kolesa az tak, ze popiskovali na suchom asfalte pri 40-50km/h - aj na 20 rocnom FF1. Do uplneho zablokovania som to neskusal Pri nizsej rychlosti alebo troche piesku/kamienkov to znamenalo hned smyk kolesa. Takze ziadne neda sa - len je niekde chyba

[ZaQik]

Jako, proč se dneska na většinu aut dávaj i dozadu kotouče, asi to nějaký důvody má.

je to levnejsi

[vladka1]

Kde asi byla chyba, když byly nový lanovody a chodily lehce, nový kotouče, desky, třmeny (vše TRW), čepy třmenu i kluzný plochy OK.. A furt to oproti jiným autům brzdí na h.
Technickou to prochází v pohodě obě strany brzdí stejně, ale technikovi se taky zdála slabá.. V kopci to auto udrží, ale od ručky čekám, že když selžou oba okruhy tak to bude brzdit ještě nějak rozumně a ne jak parník (jeden okruh rupne, párkrát zabrzdíš nebo jen chvíli jedeš, vyteče to a jsi bez kapaliny = odejde i druhý okruh... Už se mi to i stalo, protože nefungovalo snímání nízký hladiny brzdovky a místo "na tak blbým místě zastavim až se rozsvítí nízká hladina" bylo prošlápnutí pedálu na podlahu Motor u 1,6 nebrzdí prakticky vůbec a ručka že to pooooomaluuuu zpomaluje )
Častý problém odbrzdění ručky že se nevrací je kapitola sama pro sebe.. Kdo má Forda ten se nenudí

[pkadecka]

Já jsem ručku na focusu řešil, vyhodili mě z STK (předtím jsem to nepoznal), auto dostalo v servisu nové lanovody, technickou prošlo, pak jsem chvíli jezdil a zjistil, že to zase nebrzdí. Byla tam úplně volná seřizovací matka, holt to dělali profíci Tak jsem to dotáhnul a dal kontramatku, od té doby no problem. Kotouče i třmeny původní, měnil jsem jen destičky (auto jsem se 130 000 km koupil a s 200 000 km prodal).

Edit: ale srovnávací test s bubnovým focusem jsem nedělal.

[petulak]

Kde asi byla chyba?
V kopci to auto udrží, ale od ručky čekám, že když selžou oba okruhy tak to bude brzdit ještě nějak rozumně

Neočekávej, není na to konstrukčně stavěná.
Jakž - takž, u bubnů, kde je větší třecí plocha.

[stano.]

Prebrzdi ju par krat. Nech si sadnu platnicky a kotuce, nech sa nanesie vrstva platnicky na kotuc. Kedze zadne brzdy brzdia slabo, poveternostne vplyvy tu vrstvu stihaju zrusit. Je to ako ked pri servise omyjes predne kotuce (uz zajazdene) cisticom na brzdy. Prve brzdenia to zrazu vobec nebrzdi.
Ked ju chces pouzit ako nudzovku: Predstav si, ze vo vyssej rychlosti zlyhaju brzdy, v panike zatiahnes rucnu brzdu, ktora ti ale zablokuje zadne kolesa.

[vladka1]

Moudré rady S tou 1,6 umim po klikatý kopcovici jet za spotřebu 12 litrů a u toho se brzdí dost, vytočíš 2, 3 k omezovači, brzdíš před vracečkou ze 140 na 40 a zase 2 k omezovači Ta ručka neni slabá závadou nebo nezajetím, ale konstrukčně. Častý problém s nevracením (neodbrzdí jak by měla) je taky daný konstrukcí.
A zahamovat zadkem možná znamená "zametat jak liška ocasem" ale brzdí to. Navíc to jde dávkovat pákou. Na rozdíl od stavu kdy páku rveš co to jde a z kopce to sotva zpomaluje
Tu jste jak reklamní agenti z Montfýldu když vychvalujou plastovou pilu jako supr profi stroj bez nedostatků...

[petulak]

Tu jste jak reklamní agenti z Montfýldu když vychvalujou plastovou pilu jako supr profi stroj bez nedostatků...
[/quote]
Toto není z Montfýldu, ale z doby když jsem ještě závodil a " babral ", jak to na starým Brně zastavit.
**********************************************************************
RINCIP BRZDNÉHO TŘENÍTření je mechanismus, který mění pohybovou energii na teplo. Stejně jako jsou dva druhytření mezi pneumatikou a povrchem silnice (mechanická přilnavost nepravidelností silničníhopovrchu kpružné směsi a transientní molekulární adhese mezi gumou a silnicí, při které jeguma přenášena do povrchu vozovky), tak zde jsou dva velice rozdílné druhy brzdného tření –abrazivní tření a adherentní tření. Abrazivní tření znamená, že jsou přerušeny krystalickévazby vmateriálu destičky i vlitině brzdového kotouče. Rozbíjení těchto vazeb generujeteplo vzniklé třením. U abrazivního tření jsou tedy krystalické vazby vmateriálu destičky (avmenší míře materiálu kotouče) nevratně narušené. Tvrdší materiál obrušuje měkčí(předpokládáme, že kotouč obrušuje destičku). Destičky, které fungují primárně na abrazi sevíce zahřívají a mají tendenci vadnout při vysokých teplotách. Když tyto destičky překročísvůj použitelný teplotní limit, začnou náhodně a nepravidelně ukládat svůj materiál na povrchkotouče. Právě tento „přenos“ na povrch kotouče způsobuje jak nepravidelnou tloušťkunaměřenou techniky, tak chvění a vibrace při brzdění, které hlásí jezdci.Sadherentním třením se část materiálu destičky rozptýlí na rozhraní mezi destičkou akotoučem a vytvoří velice slabou, jednolitou vrstvu materiálu destičky na povrchu kotouče.Nyní mají třecí plochy kotouče a destičky vpodstatě stejné složení, materiál se může přenášetvobou směrech a vazby se rozpadají a znovu formují. Vpodstatě, při adherentním tření mezikotoučem a destičkou jsou vazby mezi destičkou a vrstvičkou materiálu destičky na kotoučipřechodné – ustavičně se rozpadají a některé zase obnovují.Při brzdění neexistuje něco jako čistě abrazivní nebo čistě adherentní tření. Materiál destičekmusí být dostatečně abrazivní, aby udržel povrch kotouče hladký a čistý. Jak materiálpřechází mezi destičkou a kotoučem, vrstva na kotouči se neustále obnovuje a udržujejednolitá – ovšem pouze za předpokladu, že destička i kotouč byly kompletně a správnězahořeny a nebyl překročen teplotní limit destičky. V druhém případě, pokud nebylavytvořena jednolitá vrstvička na povrchu kotouče vprůběhu formování nebo zahoření, semůže během provozu při vysokých teplotách vyskytnout lokální nebo nekontrolovaný přenosmateriálu. Organické a polokovové destičky používané vminulosti byly více abrazivní nežadhezívní a byly silně teplotně limitované. Všechny závodní destičky současné „metalicko-uhlíkové“ generace využívají stejně jako mnoho destiček pro vyšší třídu běžných vozidelpředevším adherentní technologii, a jsou tepelně stabilní vmnohem větším rozsahu teplot.Bohužel nic není zadarmo a závodní destičky pro extrémní teploty nejsou efektivní přiteplotách nízkých, se kterými se setkáváme vběžném provozu.Proto tedy neexistuje nic jako ideální „všestranná“ brzdová destička. Třecí materiál, který jetichý a funguje při relativně nízkých teplotách po městě nezastaví vozidlo při agresivní jízdě.Pokud zkusíte agresivní jízdu světšinou vozidel soriginálními destičkami, zažijete vadnutídestiček, přenos třecího materiálu a vaření brzdové kapaliny - bez diskuze. Skutečná závodnídestička použitá vnormálních podmínkách pak bude hlučná a nebude správně fungovat přinízkých teplotách.Abychom neskončili se skřípajícími brzdami, které vůz téměř nezastaví při jízdě po městěnebo suvadajícími destičkami na dráze, případně při rychlé jízdě zkopce, měli bychom- 3 -
ideálně před tím než si dopřejeme energický automobilový zážitek, destičky měnit. To nikdonedělá. Zůstává otázka, jaké destičky se mají používat u sportovních vozů – relativněnízkoteplotní běžné destičky nebo vysokoteplotní závodní destičky? Docela překvapivě, podlemého názoru, odpovědí jsou sportovní destičky sdobrými charakteristikami při nízkýchteplotách. Důvod je jednoduchý: pokud jedeme opravdu agresivně a začneme se dostávat doproblémů, ať už vdůsledku vadnutí destiček nebo vařící se kapaliny (nebo obojího),podmínky se mění dostatečně pozvolně, aby nám dovolily jednoduše přizpůsobit styl jízdy azměny tak kompenzovat. Na druhou stranu, pokud se vyskytne nouzová situace když jsoubrzdy studené, vysokoteplotní destičky auto prostě nezastaví. Jen pro příklad : vprůběhupoloviny šedesátých let, jsme u Shelby American nepoužívali Mustangy GT 350 nebo GT 500jako služební vozy jednoduše proto, že byly vybavené závodními destičkami Raybestos M-19a žádná znašich žen, nedokázala sešlápnout brzdový pedál dostatečně silně, aby vůz zastavilavběžném provozu.Bez ohledu na složení destiček, pokud nejsou kotouče a destičky správně zahořené, se přenosmateriálu mezi nimi může odehrávat náhodně – následkem jsou nerovnoměrné nánosy avibrace při brzdění. Podobně, i když jsou brzdy správně zajeté, pokud jsou velmi horké nebopo jednom dlouhém brzdění zvysoké rychlosti zůstanou aplikované i po úplném zastavení,může na kotouči zůstat usazenina, která vypadá jako obrys destičky. Tento druh usazeniny senazývá otisk destičky (obr. 5) a vypadá jako by destička byla namočená do barvy jako razítkoa přitisknutá na povrch kotouče. Můžeme vidět perfektní obrys destičky na disku. Obr. 5 – Otisk brzdové destičky na kotoučiA bude hůř. Litina je slitina železa a křemíků s roztroušenými částicemi uhlíku. Při zvýšenýchteplotách se přítomné karbidy začnou formovat do mřížky. Vpřípadě brzdových kotoučů sekaždý nepravidelný nános – vyčnívající zpovrchu kotouče – zahřívá víc než okolní kov.Pokaždé, když se čelní hrana některé usazeniny dostane rotací do kontaktu sdestičkou,lokální teplota se zvýší. Když tato teplota dosáhne 650 - 700ºC, litina pod usazeninou sezačne měnit na cementit (karbid železa, ve kterém se tři atomy železa sloučí sjedním atomemuhlíku). Cementit je velmi tvrdý, velmi abrazivní a špatně odvádí teplo. Pokud toto nevhodnépoužití pokračuje, systém vstoupí do sebedestruktivní spirály – množství a hloubka cementituse zvětšuje se zvyšující teplotou a stejně tak nerovnost kotouč.

[vladka1]

MTF byla narážka na to jak má být slabá ručka vlastně dobrá, protože dobře brzdící je nebezpečná (to myslí vážně??)
Jak souvisí elaborát o materiálu desek/ kotouče se slabou ručkou??
Když je slabá i za studena tak by to sport brzdy ještě zhoršily...
Provozní brzdy jsou OK, tam problém neni. A zajet brzdy umim, zase tu ze mně nedělejte lamu... Aby mi nějak víc zvadly, tak musim jet brzda - plyn serpošky z kopce, po rovině než to po zabrždění ten mocný motor zase rozjede tak stihnou zchladnout

[pkadecka]

A zahamovat zadkem možná znamená "zametat jak liška ocasem" ale brzdí to. Navíc to jde dávkovat pákou. Na rozdíl od stavu kdy páku rveš co to jde a z kopce to sotva zpomaluje
Tu jste jak reklamní agenti z Montfýldu když vychvalujou plastovou pilu jako supr profi stroj bez nedostatků...

Chceš po parkovací brzdě, aby zametala jako liška ocasem? Na nějaké drifty nebo závodění ta sériová ručka fakt není určená. Slouží na stání v kopci a to je tak všechno.

[vladka1]

Nedávej mi do huby co jsem neřekl. Rád bych aby brzdila podobně jako jiný auta nebo aspoň jako bubnovka na předchozím Fíku.
Na druhým autě na první zub točim kolem volně že dá 5 otoček, na druhým klade odpor a na třetí zub už kolem nehnu. Když zatáhnu na krev ca 7. zub tak na asfaltu zahamuje. O tom se Fíkovi ani nezdá a to druhý auto opravdu nemá závodní hydraulickou
Koukám že Ford a kotouče obzvlášť se tu smí jen chválit tak nazdar.

[pkadecka]

Jasně, naštvi se, uraž se a uteč...

Parkovací brzda slouží k tomu, aby se nerozjelo stojící auto. Ty s tím děláš něco jinýho a vadí ti že to nebrzdí. Co dodat.

[stano.]

Momentalne ma FF1 uz 22 rokov a po prebrzdeni vie rucka smyknut kolesa na suchom asfalte. Takze ide to
A ano, zablokovanie kolies pri nudzovom brzdeni je nezelany jav. Este lepsie na tom boli stare Citroeny, ked rucka bola na prednej naprave. Ak nejaky expert chcel do zakruty smyknut zadkom, skoncil na streche Tam to tiez bol zelany konstrukcny jav, ze?